Sputnik na odpalovací rampě - ultrabook s Linuxem pro vývojáře

30.7.2012

Vznik projektu byl realizací myšlenky na notebook pro vývojáře s předinstalovaným Linuxem.

Není divu, že nápad přišel právě od této specifické skupiny uživatelů. Ačkoliv příznivci Linuxu vcelku pravdivě prohlašují, že Linux je vhodný pro každého, nemohou zapřít skutečnost, že tento operační systém šíří po světových desktopech v podstatě jen lidé s hlubším povědomím v oblasti IT - tj. hlavně lidé z oboru. (Ano, vím o případech použití, pro které se Linux nehodí a kdy se stává, že něco nefunguje. A ano, vím o tom, že mnoho těchto případů mají na svědomí zlovolné korporace a stádní chování lidstva. A nebo taky ne. Každý, kdo má s Linuxem či obecně s GNU softwarem nějaké zkušenosti, už měl určitě nejednu příležitost přečíst si na toto téma nějakou výjimečně plamennou diskuzi.)

Sputnik

Po mnoha dalších konzultacích mezi autory projektu a potenciálními uživateli padla volba na oblíbenou Linuxovou distribuci Ubuntu a posléze na výrobce notebooků Dell, který má s podporou alternativních operačních systémů vcelku rozsáhlé zkušenosti a svým zákatníkům se v tomto směru dlouhodobě snaží vycházet vstříc. Z jeho sortimentu byl nakonec vybrán ultrabook XPS 13. Fakt, že má být produkt Sputinku hlavně pracovním nástrojem, si přece nemusí odporovat s požadavky na styl a eleganci.

Sputnik plánuje řadu vychytávek pro vývojáře a programátory všeho druhu, se speciálním zaměřením na tvůrce webových aplikací. Distribuce Sputniku, kterou si mohou majitelé ultrabooku Dell XPS 13 nainstalovat už teď, zatím obsahuje jen základní nástroje nijak nerozšiřující možnosti původního Ubuntu 12.04 a drivery vyladěné na míru konkrétnímu hardwaru. Zájemci se takto mohou připojit k tvorbě chystaných vymožeností k usnadnění každodenní práce vývojářů.

Pracuje se například na stažitelných vývojářských profilech, kterými si uživatel přizpůsobí distribuci podle své specializace. Místo stahování jednotlivých balíčků bude stačit volba některé ze sbírek přednastavených např. pro práci s JavaScriptem, PHP, Ruby nebo třeba pro tvorbu aplikací pro Android. Dalším užitečným nástrojem by se mohly stát mikrocloudy, na nichž by bylo možno simulovat běh nových cloudových služeb před uvedením do ostrého provozu. Tým kolem Sputniku je otevřený dalším nápadům, takže nejspíš přibydou ještě další zajímavé funkce.

Podrobnosti kolem probíhajícího tvůrčího procesu najdete na http://content.dell.com/us/en/enterprise/d/campaigns/sputnik a http://bartongeorge.net.

Ubuntu 12.04 aneb co to tady máme za divné zvíře

Předinstalovaná Linuxová distribuce Ubuntu 12.04 je LTS verze (Long Term Support verze s minimálně tříletou podporou), což ale nikomu nebrání upgradovat systém dle libosti třeba každho půl roku s každým novým vydáním. Jak známo, tvůrci této distribuce se vyžívají v poněkud podivných zvířecích názvech jednotlivých verzí. Tentokrát se skutčne vytáhli - verze 12.04 nese označení Precise Pangolin, tj. precizní luskoun. Jde zatím asi o nejpodivnější zvířátko, které pro tento účel vybrali (je to ten malý savec, co vypadá trochu jako šiška).

Nad Ubuntu drží ochrannou ruku společnost Canonical, která před dvěma lety začala pro tuto svou Linuxovou distribuci vyvíjet vlastní grafické uživatelské prostředí Unity. GUI Unity stihlo za tu dobu dosáhnout takové zralosti, že ve je v Ubuntu 12.04 defaultním prostředím. Unity není klasickým grafickým rozhraním. Jde o nadstavbu desktopového prostředí GNOME zbaveného své sady aplikaci, která sice nebyla tak otravně robustní jako u prostředí KDE, ale stejně se nikdy nezavděčila všem.

Unity

Každý, komu Unity nepadne do oka, si samozřejmě může vybrat jiné GUI - to jsou hrátky, které výhradní uživatelé Windows neznají. Právě v chystaném novém prostředí Windows 8 spatřují autoři Linuxových distribucí velkou šanci: příležitost, kterou si podle některých nechali uniknout při nástupu Windows Vista. Windows 8 ještě nevstoupily na trh a už jim kdekdo nemůže přijít na jméno. Díky takřka nekonečné variabilitě open source rozhraní si přijdou na své i ti, kteří se nebudou chtít vzdát tradičního vzhledu a chování dosavadních Windows.

XPS 13 - sázka na jistotu

Proti volbě ultrabooku Dell XPS 13 jakožto cílového zařízení projektu Sputnik lze sotva něco namítat. Někdo by sice mohl litovat, že se XPS 13 nemůže pyšnit nejnověším procesorem s architekturou Ivy Bridge, ale má to své opodstatnění. Sputnik je ojedinělý a vcelku skromný projekt; je průkopníkem v tom, o co se snaží. Když se něco dělá poprvé, je třeba dát si načas a udělat to pořádně. Má-li si najít ultrabook s předinstalovaným Linuxem své zákazníky, musí být sladění operačního systému s hardwarem bezproblémové. Dlouhodobá spolupráce s výrobcem zařízení je nezbytnou podmínkou.

Když zhruba před půlrokem George Barton z Dellu začínal se svými kolegy pracovat na Sputinku, byly procesory Intel Core třetí generace ještě v prenatálním stadiu a na výsluní se hřály procesory s technologií Sandy Bridge. Z procesorů Intel Core druhé generace byl vybrán model z nejvyšší řady - Intel Core i7. Správně nasazený Linux by měl užírat méně výpočetní kapacity než MS Windows a navíc se předpokládá hlavně pracovní využití notebooku, takže v tomto směru nepocítí uživatel rozhodně žádný nedostatek. Procesor využívá technologii Turbo Boost 2, je tedy schopen dynamického taktování, které prodlužuje výdrž notebooku na jedno nabití (standardní frekvence 1,7 GHz, nejvyšší až 2,8 GHz).

Mezi další přednosti ultrabooku Dell XPS 13 patří 256 GB SSD zajišťující rychlé nabootování systému a bleskové probouzení. Více o tomto ultrabooku najdete na www.dell.com,

Dell XPS 13

Úspěšně zdolané překážky

Spánek a hibernace činí mnoha Linuxovým distribucím potíže kvůli značné variabilitě hardwaru, ale v případě Sputniku stačilo tyto funkce optimalizovat jen pro jedinou sestavu a podle všeho s nimi nejsou žádné problémy. Doladění posledních slabých míst systému bylo ohlášeno minulý týden.

Nejvíce dalo vývojářům zabrat plnohodnotné ovládání touchpadu (multitouch a gesta). O něco dříve byla vyřešena potíž s horkou klávesou pro zapínání a vypínání Wi-Fi připojení. Problém, jehož nápravu oceňuji nejvíc, se týkal regulace podsvícení displeje. Je to nedostatek, se kterým se potýká i má dva a půl roku stará Toshiba a kvůli kterému používám Linux jen na virtuálním stroji ve Windows místo původního dualbootu. Problém tkví v jaderném modulu pro kontrolu ACPI - u mnoha distribucí nezpůsoboval jen nemožnost snížení jasu displeje ale i velmi vážné potíže s chlazením. Je to chyba stará a hlášená mnoha uživateli notebooků, kterých se týká. Snad i nám teď svítá na lepší časy.

Sputnik: Ubuntu a Dell

Zpět na přehled článků

Aktuality

Acer vylepšuje svou řadu konvertibilních notebooků Spin

6.1.2020

Společnost Acer představila ve své populární řadě konvertibilních notebooků nové modernizované modely Spin 5 a Spin 3.

 

Konvertibilní notebooky ConceptD

5.1.2020

Společnost Acer dnes rozšířila své řady počítačů ConceptD určených pro tvůrce o nové konvertibilní notebooky a výkonné pracovní stanice s operačním systémem Windows 10.

Nejzajímavější notebooky roku 2019

4.1.2020

Už příští týden se roztrhne pytel s novými notebooky, které budou k vidění na veletrhu CES v americkém Las Vegas. 

Acer TravelMate P6 a TravelMate P2

3.1.2020

Notebooky řady TravelMate P6 a TravelMate P2 se mohou pochlubit procesory Intel Core i7 desáté generace

První notebook s Mini LED displejem

27.12.2019

Nejšpičkovější herní monitory dneška mají tzv. FALD (full-array local dimming) podsvícení s 384 zónami, s nimiž se dá v části obrazovky snížit jas při HDR zobrazení

Zobrazit další aktuality

Vybrané modely

Zobrazit všechny ultrabooky

Hra ruleta zdarma

Nabídky práce